Ñyé'án Ñkóbán Búlu - Añgan 13 - Minsílí
1. Bí á yé'é ñkóbán Búlu. Bí tame yé' anê b'á síli nsílí.
Nsilí ô n'ajô wo kóbõ náa wo yi mõt á kate wo jam èziñ, ñgê ke náa wo yi bõt bê ve wo njika'anê mfá'á yà jam èziñ. Nsílí ô ne bo étun ñgê ke tyí'íbí. Aka'á nsíl'éte é ne belane ve èfíá jíá. Nsíl'ô ne bo áyàp, ô bela'an abui bífíá.
Asú minsílí mí tií aa mõt-a-binam, tót ê minsílí miná:
Zá? Zá? Zá?
Bezá? Bezá? Bezá?
2. Èfíá "zá" j'á dañe beleban áman nsílí. Asú bive'án, tót ê mínsílí miná:
Me ne zá?
Õ ne zá?
A ne zá?
Bí ne bezá?
Mí ne bezá?
Bê ne bezá?
M'a tyeñ nlô zá?
Õ ne jôé na zá? Õ ne júná zá?
3. Èfíá "zá" é ne fe beleban átáta'a nsílí. Ású bive'án, bá'álane mínsílí miná:
M'a kômbõ zá? Zá m'a kômbõ?
A a ke ê ndáa zá? B'á ke ê ndáa zá?
Ê ndáa zá a a ê ke ? Ê ndáa zá b'á ke?
M'a ke aa zá? Zá a ê ke aa ma?
Bía zá bí á ke? Bía bezá bí á ke?
Mí á búni zá? Zá mí á búni?
B'á jêñê zá? Zá b'á jêñ?
M'a yañge zá? Zá m'a yañge?
Bí á yañge zá? Zá bí á yañge?
Mí ne ê ndáa zá? Ê ndáa zá mí né?
A a lúman aa zá? B'áa zá b'á lúman?
Mí á lúman aa zá? Mía bezá mí á lúman?
A a fombõ zá? Zá a a ê fombõ?
4. Asú minsílí mí tií aa vôm, tót ê mínsílí miná:
Ê vé? Ê vé? Ê vé?
5. Asú bive'án mínsílí mí á belan èfíá "vé", bá'álane mínsílí miná:
Me bôõ vé?
A a só ê vé? A a só vé?
Bí á ke dí ê vé?
Mí á nyiñ ê vé?
B'á sáé ê vé?
M'a ke sobõ ê vé?
Õ ne ê vé? Õ ne vé?
Bí á ke tôban ê vé?
B'á solè bidí ê vé?
6.Ású minsílí mí tií aa jôm, tót ê mínsílí miná:
Jé? Jé? Jé?
7. Èfíá "jé" j'á dañe beleban áman nsílí. Ású bive'án, bá'álane mínsílí miná:
M'a súp jé?
A a nyálè jé?
Bí á bo jé?
B'á jêñê jé?
Bí á dí jé dên?
8. Èfíá "jé" é ne fe beleban átáta'a nsílí. Ású bive'án, tót ê mínsílí miná:
Me bilí jé? Jé me bilí?
A a dí jé? Jé a a dí? J'á a dí?
Bí á solè jé? Jé bí á solè?
Mí á va'a jé? Jé mí á vak?
B'á jêñê jé? Jé b'á jêñ?
M'a suñe jé? Jé m'a ê suñ?
A a woé jé? Jé a ê woé? J'á á ê woé?
Bí á vô'ôlõ jé? Jé bí á vô'ôlõ?
Mí á búni jé? Jé mí á búni?
B'á wôlõ jé? Jé b'á wôlõ?
M'a nyú jé? Jé m'a nyú?
Õ lõô jé? Jé õ lõô? J'ô lõô?
A a yámê jé? Jé a a yám? J'á a yám?
9. Èfíá èziñ j'á beleban abui mfá'á yà sílí nsílí é ne "amú". Èfíá éte é ne beleban átáta'a nsílí. Asú éve'án, tót nsílí wuná:
Amú jé?
10. Nsílí "amú jé?" ô ne beleban átáta'a ñgê ke áman nsíli. Ású bive'án, síli'i mínsílí miná:
M'a tye'e bidí amú jé? Amú jé m'a ê tye'e bidí?
A a koñ amú jé? Amú jé a ê koñ?
Bí á nyíñ amú jé? Amú jé bí á nyíñ?
Mí á suñ bidí amú jé? Amú jé mí á suñ bidí?
B'á vun èwólo amú jé? Amú jé b'á vun èwólo?
11. Biyoñ biziñ, ê vôm wo ê belan "jé" (ñgê ke "amú jé"), õ ne ê fe belan "amú jé" (ñgê ke "jé"). Asú bive'án. Tót ê mínsílí miná:
A a yám ê jé? A a yám amú jé?
Jé a a yám? J'á a a yám?
Amú jé a a yám? Amú j'á a a yám?
Mí á va'a jé? Mí á va'a amú jé?
Jé mí á vak? Amú jé mí á vak?
13. Biyoñ b'iziñ, bífíá wo ê belan náa ô kóbõ, mbiê fe wo ê belan náa ô síli nsílí. Vedá, éyoñ wo síli nsílí, wo yiane sili ntótán éfíá ê sí. Õ ne ê fe táté ájô aa èfíá "ye". Ású bive'án, bá'álane mínsílí maná:
M'a dí! M'a dí? Ye m'a dí?
Õ ne mvo'óé! Õ ne mvo'óé? Ye õ ne mvo'óé? Y'õ ne mvo'óé?
A têle! A têle? Ye a têle? Ye a têle têtelê? Y'a têle têtelê?
Bí á lí'i! Bí á lí'i? Ye bí á lí'i?
Mí lõô ndá! Mí lõô ndá? Ye mí lõô ndá?
Mí lõô mendá! Mí lõô mendá? Ye mí lõô mendá?
Bê bôõ ába! Bê bôõ ába? Ye bê bôõ ába?
M'a solè bidí! M'a solè bidí? Ye m'a solè bidí?
Á bômbõ ya sí! Á bômbõ ya sí? Ye á bômbõ ya sí? Y'a á bômbõ ya sí?
Á veê ya ôyó! Á veê ya ôyó? Ye á veê ya ôyó?
A a duk! A a duk? Ye a a duk? Y'a a duk?
Bí vúmáne Yèkombô! Bí vúmáne Èsa-Ékõtan? Ye bí vúmán Èsaáwoó?
Mí á jêñ ésáé! Mí á jêñ ésáé? Ye mí á jêñê bisáé?
14. Bifíá biziñ bifê bí á beleban mfá'á yà síli minsílí. Ású bive'án, síli'i mínsílí miná:
Záà?!?
Jíá?
Náa jíá? Náa jé?
Jé ji?
Jé fe ji?
Ñga?
A a kon ê nlô ñga? Ye a a kon ê nlô ñga? Y'a a kon ê nlô ñga?
Ma'a ki? Ma ki? Ma ke? Ma ki?
Nyê'e ke? Nyê'e ki?
Bí a ke? Bí'a ki? Bía ke? Bía ki?
Mí'a ke? Mí'a ki? Mía ke? Mía ki?
Bê'e ke? Bê'e ki?
15. Éyoñ bí á síli nsílí ô tií aa táñ, bí á belan aka'á bífíá èziñ.
Ñg'éfíá yà ábui j'á tátè aa "a", belá'an èfíá "dáñêmbé". Ású bive'án, bá'álane mínsílí miná:
Aveñ dáñêmbé é têle ê ñkõl ôte?
Õ ñgá wôé ákpweñ dáñêmbé aañgô'é?
16. Ñg'éfíá yà ábui j'á tátè aa "b", belá'an èfíá "báñêmbé". Ású bive'án, bá'álane mínsílí miná:
Kelê fombõ. Bekálate báñêmbé bê bôõ ê tawôlõ?
Ású ébê'ê bí á kõmesan, bí mbilí bekábat aa beñgõé báñêmbé?
14. Wo belan ê fe èfíá "báñêmbé" éyoñ wo sílí nsílí ô tií aa ayoñ ê bõt. Ású bive'án, bá'álane mínsílí miná:
Yememeya'a báñêmbé bê ñgá zu wo jom?
Kóbõ'õ bêbêlá. Õ ñgá báñête Yènjõ'õ báñêmbé álú'ú nyo món?
15. Ñg'éfíá yà ábui j'á tátè aa "bi", belá'an èfíá "bíáñêmbé". Ású bive'án, bá'álane mínsílí miná:
Ndá nyiná è bilí binòñ bíáñêmbé?
Y'õ n'ètám? Wo kômbõ dí bisúá bídí bíáñêmbé?
16. Ñg'éfíá yà ábui j'á tátè aa "m", belá'an èfíá "máñêmbé". Ású bive'án, bá'álane mínsílí miná:
Kúp è bilí mebo máñêmbé?
Mefúp máñêmbé õ ñgá bè ê mbú wu?
17. Ñg'éfíá yà ábui j'á tátè aa "mi", belá'an èfíá "míáñêmbé". Ású bive'án, bá'álane mínsílí miná:
Ê ndá nyiná è bilí mimbé míáñêmbé?
Õ be'ê mimfóndé míáñêmbé? Mimfóndé míáñêmbé õ be'ê?
18. Ñg'éfíá j'á líti jôm jíá èyoñ ése, belá'an èfíá "jáñêmbé". Ású bive'án, bá'álane mínsílí miná:
Mí ñgá bè õwõndõ jáñêmbé áfúp?
Wo ètám, wo kômbõ dí fémbé jáñêmbé?
19. Ñgê nsílí ô ne ású táñ j'a ê funan bekábe, õ ne síli náa "táñ áyá (táñ yá)". Ású bive'án, bá'álane mínsílí miná:
Õ ñgá yá'ane táñ yá éyoñ õ ñgá kus mfóndé? Õ ñgá kus mfóndé wõé táñ yá?
29. Õnyelè 1. Belá'an bifíá mínsílí átáta'a ñgê k'áman ájô:
[zá, bezá, jé, amú jé, ê vé, ye] + [me, õ, a, bí, mí, bê] + [kõnõk]
[zá, bezá, jé, amú jé, ê vé, ye] + [me, õ, a, bí, mí, bê] + [be'ê, betê, bôõ, bútu, lõô, ñgônõ, solô, sônõ, têle, tií, toó, tôõ, tyelê, veê, yême, zemê]
[me, õ, a, bí, mí, bê] + [kõnõk] + [zá, bezá, jé, amú jé, ê vé]
[me, õ, a, bí, mí, bê] + [be'ê, betê, bôõ, bútu, lõô, ñgônõ, solô, sônõ, têle, tií, toó, tôõ, tyelê, veê, yême, zemê] + [zá, bezá, jé, amú jé, ê vé]
añgan (abui: mêñgan): lesson/leçon
ñkpwáa (abui: miñkpwáa): previous/précédent
èvôvôt (abui: bivôvôt): simple/simple
èñgun (abui: biñgun): pronoun/pronom
ntôo (abui: mintô): next/suivant
Áñgan díná d'á yê'êle bía anê b'á síli minsílí. Ñgê wo yêne jôm èziñ é n'ábé ñgê ke njuk, ñgê wo kômbô kómêkane, tili'i dê mfá'á ya bila'aé.
This lesson teaches how to ask questions. If you have a comment, a suggestion, or a critique, please write it in the Comments section.
Cette leçon enseigne comment poser les questions. Si tu as des commentaires, des suggestions, ou des critiques, écris-les dans la section des commentaires. (n k o b o b u l u AT g m a i l dot c o m)
Nsámá'a-Ndetên: http://www.nkoboboulou.com