1. Bí á ye'é mevál yà ê tili ñkòbô Búlu. Bí táté ya ê ye'é bikañgá "a", "b", "d", "e", "f", "g", "h", "i", "j", "k", "l", "m", "n", "ñ" ä "o". Bí ye'é ya ê fe mendem mê ntilán m'èziñ. Bí ñga zu ye'é bikañgá bifê.
Bí tame ye' ékañgá "p". Tilí'i aná:
P, p, p. P, p, p
2. Bikañgá b'iziñ ê yà ñkóbô Búlu bí bilí áka'á mêjôntõm. Ê mfá'á yà ékañgá "p", é ne beleban ve áman éfíá (èfíá Búlu j'á ê vo'ó ke káa ä èkañgá "p"; èfíá Búlu j'áa vo'ó ke bi èkañgá "p" été). Ású bive'ela'a bífíá bí á belan èkañgá "p", tilí'i aná:
Jôp, kop, dóp,
kôp, èkõp, abep,
àbìp, èdip, èfefap
Àfàp, afìp, afõp,
abõp, afêp, adip,
ñgap, èlôp, ñnóp
Mbáp, ékòp, ajap,
ñkòp, akap, èbap,
mbóp, akáp, ndip
Móp, mbep, mfóp,
mfep, èndep, bikõp,
bibap, mefêp, mefàp
Meñgap, mimbóp,
èñgap, bidip, èkekep,
èndáp, èdidip, miñnóp
Bikòp, mekôp,
miñkòp, bifefap,
mebõp, mejap, bilôp
3. Éyoñ jíná, tilí'i mam máná:
Nê kep!
Nê fiíp!
4. Éyoñ jí, tilí'i ábêm diní:
Fa é ne akáp.
Fa é n'akáp.
F'é n'akáp.
Ê fa jam é n'akáp.
Ê miñgá baá a ne áñgõndô ya mfóp.
Miñgáa baá a n'áñgõnd'á mfóp.
5. Èjú'újú' Éñgun: Ñkóbô Búlu ô bilí ábui mêvál yà jet éjuk. Bí á loene bifíá y'été náa bijú'újú'ú biñgun.
Avál dá yà líti éjúk d'á belan èfíá j'á man ä èkañgá "p". Ású biñgun b'iziñ y'été, tilí'i aná:
Bíé, bíáp
dé, dáp
dé, máp
míé, míáp
jé, jap, jàp
6. Èfíá y'éjú'újú' éñgun j'á vên ä mam mêbàé: 1) ômíês w'á júk (á dañ ê dañ ékañgá j'á káa õmíês), 2) èdena'a ñgê k'õmvona'a yà étuñ (Ye mõt wuá? Ye tít jiá? Y'õnon wúá? Y'abui?). Ású bive'án, tilí'i mam maná:
Bidí bíé, Bidí bíáp
Ábé dé, abé dáp
Ábo dé, Mebo máp
Jale dé, male máp
Ábè dé, mebè máp
Ê jôé dé, ê môé máp
Aka'á minláñ míé, áñgõndô minláñ míáp
Miñkálá'á míé, miñkálá'á míáp
Ê ndá jé, élé jé, ê biañ jé
Ê ndá jàp, élé jàp, ê biañ jàp
7. Éyoñ bí á kóbô Búlu, ñgê bí á belan èfíá j'á man ä èkañgá "p" ôbêm été, bí á yiane tót "p" náa "b", vedá bí á yiane tili "p". Ású bive'ela'a, tilí'i aná:
Bí á ke ba ê ká jàp.
Kelê kándé bídí bíáp.
Jõké'é bê ä ê mam máp!
Ê nde fe, kê bí á jíbi ábé dáp.
Akap é ne èkõlá.
Akap é n'èkõlá.
Me bilí ákáp fa.
Me bil'ákap fa.
Ékõp jáam é ne abeñ.
Ékõp jáam é n'abeñ.
Ábõp díná é ne anên.
Ábõp dín'é n'anên.
Kelê be'e ê kop è nê ánên.
Kelê be'e ê kop è n'ánên.
Ê fa jam é n'akáp ä anên.
8. Nálé fe, bí á yem náa éyoñ bí tót éjet j'á belan èjú'újú' éñgun, bí á fol ntótán "p" náa "bá". Vedá éyoñ bí á tili, bí á tili ve ä "p". Ású bive'ela'a, tilí'i aná:
Bí be'ê bidí bíáp. Bí á ke dí bidí bíáp.
Ê díli é ne ábé dáp. Díl'é n'ábé dáp.
9. Èyõlè ômeñ é ne belan èkañgá "p" (te vúane náa èkañgá "p" é ne beleban ve áman éfíá). Asú bive'án, tilí'i aná:
E dip, e bep, e kop,
e báp, e kap, e bõp,
e káp, e lap, e kõp
E jóp, e fõp, e lôp,
e dep, e fóp, e jep,
e lêp, e fep, a láp
10. Avál anê bí á tê vulan, éyoñ wo tót éfíá j'á man ä èkañgá "p", õ ne tót "p" na "b". Asú bive'án, tilí'i aná:
Õ mbá'a kap élí'í jõé!
A a ke báp kále jèé ábo.
Komê'e fep ê mó môé!
Aná'aná, bí á ke láp mendím.
Èñgôñgól, kelê lêp ê kále jam.
Áka'á Fám di? Aa fóp áñgõndô!
Kê ê nde a ñgá ke kõp áka'á ôkon!
K'á ñgá ke kõp áka' ôkon!
Nálé bí ñgá kop melêp mê nanê.
Ñgó'o ma! B'á kômbõ dip me mbé!
ajôñtõm (abui: mejôñtõm): (general) rule/règle générale
èdena'a (abui: bidena'a): singularity/singuliarité
èduan (abui: biduan): sentence/phrase
èjúk (abui: bijúk): possession
èjú'újú' éñgun (abui: bijú'újú'ú biñgun): possessive pronoun/pronom possessif
èñgun (abui: biñgun): pronoun/pronom
e jet: to express (one's self)/s'exprimer
e júk: to possess/posséder
õmíês (abui: amíês): subject (name)/suject (nom)
ômeñ (abui: ameñ): verb(e)
õmvona'a (abui: amvona'a): plurality/pluralité
e vên: to depend/dépendre
e vulan, e vúlan: to mention/mentionner