Ñyé'án Ñkóbán Búlu - Añgan 01 - Ntótán Bífíá
1. Bí á yé'è ñkóbánê Búlu. Bí á tátè aa ntótán bífíá. Ású átáta'a, tót ê bífíá biná:
mõt |
fám |
móñgô |
miñgá
2. Bí tame fombõ nyúle mõt-a-binam. Tót ê bífíá biná:
nlô |
abõbõn
asú
jôé |
anyu |
õyêm
èñgoñ
3. Bí tame yé'é bifíá bifê yà nyúle mõt-a-binam. Tót ê bífíá biná:
ñkuk
dóp
añgêtêñ
abè
abóñ
mbíên
4. Bí tame yé'é bifíá bifê yà bíôm bí á bõmane bía. Tót ê bífíá biná:
nlam
ndá
abá
abembá
mfin
mbé
andìl
fálák
akun
abeñgê
5. Bí tame yé'é mam mefê. Tót ê bífíá biná:
zēn
ntyíl
njóñ
mfaká
èkasa'a, èkañgè
èsalak
ñgon
tawôlõ
6. Bí tame yé'é bifíá bifê. Tót ê bífíá biná:
õvôn
èbak
èdúí
tondõ
ñgeñga
7. Bí tame yé'è mam mefê. Tót ê bífíá biná:
ñka
mbep
miñkêñe
ñgombàñ
õfumbí
asá
ñkòl, nsáñgá
nsiñga
õsôé, õtõñ
ètam
vôm: õkàñ
zêñ
õkala
èfúmúlu
èvíndi
èvêle
mfōl
minsò
añgôõ
èsóvé
Bisêe
èfúfum
abòk
nsà
abôk
afêndêk, ndam, nlóñ
bóol, õlantyáa, makôsa
õkòn: mebata, sábiase, tít
õnòn: kõs, ndõé, õdú, õsánzá
èdùñ, kòs, mvás, ñgol, mfō, ñkpwas
afôla, balánda, vôm, zasí
tít, ñgōm
dên, mbú, kolô
vió, bikõkõ, biyáé, èyó, õsé
fós, ñgbwêl, vioé, èñgôñgól, èviele, èvôvoé, õñgôla, õbut, õdumú
èdók, èkambê, monê, abui, èkôkóé, mbamba, anên, ètun, ayàp, mváé, adìt, abeñ, atyêñ, nyumín, tyítyóé, mfí, sôn, dên.
fut (fut afan), mbó (mbó-ñnôm, mbó-ñgál)
8. Ású mintótán mí á límítan, tót ê bífíá biná:
mōs
aamōs
alú
aalú
aakítí, aazàñ, õôjàn
betaa, baabe, saáke, aakeêke, tyé kpwaá
9. Ású éji'an ntótán, tót ê bífíá biná:
mbàtô'õ
tí'a
afõ'ôlõ
nja'a
ñká'álé
ñyê'êle
zo'óbon
fe'ê, ndu'á, aañgõ'é, zo'óyañ
10. Ê báná bê ne jé?
Mimfèfè Bífíá
añgan (abui: mêñgan): lesson/leçon
èbêñ (abui: bibêñ): formula/formule
èden (abui: biden): vague/vague
èmek (abui: bimek): introduction/introduction
èjêt (abui: bijêt): expression
ñkpwáa (abui: miñkpwáa): previous/précédent
èla'é, (èla'aé) (abui: bila'é, bila'aé): comment/commentaire
èseñga (abui: biseñga): technique/technique
nyênyáé (abui: bnyênyáé): same/même
ê nyom: to distinguish/distinguer
õfát (abui: afát): adjective/adjectif
õseseñ (abui: aseseñ): available/disponible
õten (abui: aten): syllable/syllabe
Áñgan díná é ne ème' mfá'á yà ye'è ñkóbán Búlú. Áñgan díná d'á me' bikañgá. Ñg'ô yênê jam èziñ d'á ndêñêle ñgê ke náa wo kômbõ vê bía melêp, tili'i dê mfá'á ya bila'aé.
This lesson is our introduction to leaening how to speak the Bulu language. This lesson introduces letters. If you see something that is problematic or you want to suggest something, write it in the Comments section.
Cette leçon est une introduction à l'apprentissage à parler la langue Boulou. Cette leçon est une introduction aux lettres. Si tu vois quelque chose qui est problématique ou si tu veux faires des suggestions ou recommendations, écris ça dans la section des commentaires. (n k o b o b u l u AT g m a i l dot c o m)
Nsámá'a-Ndetên: http://www.nkoboboulou.com/nkoban/Angan01.htm